Bloudění, zlý sen pokaždý svítáním končí,
probuzená, protřeš si rukama ospalý oči.
Nad ránem vidíš svoji tvář
a v noci nevíš, co jsi zač!

Trápení, každý večer ti svazuje spánek.
Krutej hřích, mizí až v krvavě zarudlých ránech.
Den už končí, zas přichází noc,
nad tělem tvým vládne jiná moc!

Rf: Upíří tanec svádí z náruče bledých pánů,
přijímáš věčné mládí, krev liješ do pohárů
a z květu černé růže už cítíš jenom síru,
kdo za to všechno může královno netopýrů?

Život tvůj nespoutá prastaré kyvadlo času,
chvíli stůj, vě hvězdách na nebi nehledej spásu.
Normální život chtělas žít,
bránu času prolomit!

Rf: Upíří…

Rf2: Kyvadlo času bije, nedá ti zapomenout,
do snů se stále vracíš, v spásu duše nevěříš.
Nosíš kus historie po celá staletí,
s půlnocí tělo ztrácíš, jsi její obětí…
…a čas běží…