Ztrácíš se do šera, jak vítr odlétáváš,
dobře vím, že já teď nejsem tvůj poslední.
Jen prachy miluješ a mě pak nepoznáváš,
sbalím se radši dřív, než den se rozední.

Rf: Vypadnu radši hned, než zboříš mi můj svět,
v hospodě na lásku si dám…
Načni tu flašku, co má čtyřikrát rudej květ,
teď už zas chvíli chci bejt sám.

Žiješ jak příšera, co za mařeny spává,
s každým, kdo ukáže kapsy naditý,
Já už tě nachci znát, jo to se taky stává,
i v lásce bejvá to někdy dost složitý.

Rf: Vypadnu…

Před hradbou panáků na život nadávám,
zvětralým pivem smáčím hrdlo zpařený.
Růžovou budoucnost už si nenalhávám,
v tichosti proklínám svý plány zmařený.

Rf: Vypadnu…