1) Na obloze hvězdy hasnou, já tu stojím sám,
dívám se na vílu krásnou, čas nevnímám.
Nádherná a tajemná jsi, snad se mi nezdáš,
uzavřená do své krásy spánek odkládáš.

RF: Mám kousek štěstí, mám,
své srdce tobě dám,
ale lásky stále ptám se, ptám,
co dá pouhý sluha tvůj,
vílo nečaruj,
každá noc končívá.

2) Usínáš a zdá se mi, že spí snad celý dům,
jen malý kousek nad zemí teď poddáváš se snům.
Na rtech tvých se slunce točí, nechávám tě spát,
pod víčky tvých krásných očí co se bude zdát?

RF: Mám kousek štěstí, mám …