(Krajánek/Slepička)

Poslední soud tě čeká,
za chvíli věčným spánkem budeš spát,
smrt se pomalu blíží,
mrazivý pot tě v tváři bude hřát.

Vzpomínky se ztrácí,
chceš vědět kolik času ještě máš,
stačila jen chvíle,
na cestu nekonečnou se dáš.

Rf: Tisíce hlasů volá tak pojď sem,
za velkou řeku,
kde smrt se stává životem.
Pomalu vcházíš do chladné vody zemřelých,
tvá duše se vznáší,
a všechen křik najednou ztich.

Vidíš jak ďábel,
zkouší o tvou duši karty hrát,
divně se šklebí,
a ty se začínáš ho bát.

Jediný přání máš,
vrátit se zas rychle zpět,
na bílej pokoj,
zapomenout na ten svět.

Rf: Tisíce….

Anděl tvůj strážnej,
podává ti teď ruku svou,
jdeš pomalu za ním,
najednou vidíš sebe pod sebou.

Tvá duše se vrací,
ty máš už zase v těle cit,
bolest se ztrácí,
začínáš zase žít.

Rf: Tisíce…